Ztráta zpříznené duše 5.

26. srpna 2012 v 22:24 | Rea |  Ztráta zpřízněné duše
Tak doufám, že se povídka líbí, za nedlouho bude už u konce!


Bill mě nakonec přemluvil, abych se šla osprchovat a převléct, byla jsem jako hadrová panenka. Jenom jsem kývala a udělala to, co se řeklo, na nic jiného jsem neměla. Věděla jsem, že pojedeme do studia, nemělo cenu se líčit, když budu stejně brečet. Sešla jsem schody a v obýváku seděl David a Billa jsem viděla v kuchyni. Hned jak si mě všimli, tak se hrnuli ke dveřím. " Andrej, ještě něco bys měla vědět!" začal David "Co" "Dole před barákem jsou novináři, zvonili a na kameře byli vidět, jenom abys nebyla v šoku." " Andrej, vem si ty brýle, bude to lepší. Ne, že by si vypadala špatně, ale i kvůli bleskům." "Rezignovaně jsem si vzala ty brýle a nasadila jsem si je. Šla jsem za nima, hned jak jsem byla dole v přízemí a uviděla jsem hromadu novinářů a čekají, jestli někdo půjde, udělalo se mi zle. Zastavila jsem se a nemohla jsem jít dál a začala pomalu couvat. Bill s Davidem byli skoro už u dveří a já zase šla do výtahu. Když se David ohlédl, aby se na nás podíval, i na tu vzdálenost jsem viděla, jak se mu rozšířily oči. Všechno najednou nabralo spád, já rychle nastoupila do výtahu a rychle se zavřel, David a Bill se zastavili a zakřičeli na mě a běželi k výtahu a novináři, jelikož viděli, že jdeme, se připravovali, a když se najednou kluci vrátili, začali šílet co se děje.


°°°°Flashback°°°°

Sedíme s Tomem v letištní hale a čekáme, než budeme moct nastoupit do našeho letadla. Letíme na vysněnou romantickou dovolenou na Seychely na ostrov La Digue. Rozhodovali jsme se s Tomem dlouho, kam bychom chtěli, ale nakonec vyhrál ten to ostrov. Nastoupili jsme konečně do letadla a letěli do Dubaje, kde jsme měli mezi přílet, tam jsme letěli i s malým s opožděním 8 a půl hodiny. Tam jsme čekali na letadlo jenom 2 hodiny, když jsme přiletěli později a pak jsme už konečně mohli letět na Seychely na hlavní ostrov Mahe. Byl to dlouhý let, ale s Tomem to bylo v pohodě. Sice jsme letěli víc než 12 hodin a ještě několik strávených na letištích, konečně jsme mohli vidět ostrov. Sice jsme se dostali na Seychely, ale museli jsme se ještě dostat na náš ostrov, který byl cca 80 km od Mahe. Měli jsme na výběr, jet na La Digue lodí anebo vrtulníkem. Letěli jsme, sice jsme byli dost dlouho v letadle, ale já bych jízdu člunem asi nezvládla a Tom se netvářil taky zrovna nadšeně. Když jsme konečně byli na recepci hotelu La Digue Island Lodge, recepční nám dala klíče od našeho domečku s číslem 14. A poslal nás směrem, kde byl, za námi pak poslíčci vezli naše kufry. Poté co jsme našli náš domeček a kufry jsme měli u sebe, jsme konečně mohli jít dovnitř. Už zevnějšek domečku neboli bungalovu byl překrásný, vevnitř byl taky úžasný. Tomovi se líbila hlavně postel. Byl to můj sexuální maniak. Ale jelikož jsme byli s Tomem unavení, tak jsme si šli, na chvíli lehnou. Já jsem se ještě osprchovala a Tom slíbil Billovi, že se ozve, jak dorazíme. Jelikož jsme spali dlouho v letadle tak jsme spali jenom do 2 hodin odpoledne, takže jenom 6 hodin. Když jsme si vybalili a vzpamatovali, šli jsme se projít po okolí a plánovali, co budeme všechno dělat. Měli jsme tam být 14 dní, protože pak kluci měli natáčet videoklip a vydat CD. Celou dobu jsme byli na pláži, kde jsme byli skoro sami, tu jsme střídali s hotelovým bazénem. Taky jsme se jeli podívat po ostrově, navštívili jsme pláž Anse Cocos, kde jsme byli skoro celý den a pak jsme jeli k další pláži Grand Anse a na Grand Cap, kde byl nádherný výhled na průzračné moře a kameny z narůžovělé žulové skály na pobřeží. Bili jsme se také podívat na farmu s orchidejemi a na přírodní rezervaci La Digue Vev Reserve. Potápěli jsme se a Tom mi vylovil hvězdici, kterou nakonec pustil zpátky do moře. Vždy jsme vstali, převlékli jsme se a šli na snídani, na pláž nebo k bazénu, pak šli na oběd, do bungalovu a pak jsme se šli vždy někam projít třeba k malému přístavu, kde jsme se pak šli i navečeřet do restaurace Tarosa. A když jsme šli zase zpátky po pláži do domečku, tak Toma přepadla nějaká nadrženost a rozdali si to na pláži díky bohu, že jsme byli částečně v moři, aby nás nikdo až tolik neviděl. Naštěstí, jak jsme se dozvěděli od Billa, novináři věděli jen, že jsme jeli na dovolenou, ale netuší kam, ale prý několik fotek nás na pláži bylo v novinách, i když jsme byli u bazénu, jenom několikrát chtěli po Tomovi podpis nebo fotku a to byli jenom ty, co tady byli také na dovolené. Ten poslední den co jsme tam byli, jsme se váleli jenom na pláži a koupali se v moři, pak jsme museli jít balit a brzo spát, protože nám letělo letadlo z Mahe v 8:15 a museli jsme letět ještě tam. Sice se nám vůbec nechtělo vstávat, ale museli jsme. Odevzdali jsme klíče od bungalovu a šli jsme k heliportu, kde na nás čekal vrtulník. Z Mahe jsme vzlétávali v 8:30 a v Hamburgu jsme byli v 19:30 a jeli domů do našeho nového bytu, který jsme si zařídily před třemi měsíci.

°°°°Konec Flashbacku°°°°°
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
AndRea