Ladylove 1.

17. května 2012 v 20:00 | Rea |  LadyLove

"Co jako podle tebe jsem?" zeptám se ho a zpozoruju, jak se jeho oči ztmaví do černohnědé barvy. "Není to jedno?" "Ne, není! Jsem tvoje milenka" "To by, jsem musel být …" "Co? Máš přítelkyni, jsi zadaný. Jsem milenka, pokud si to ještě nepochopil" "Ale Reo, já vím, že jí podvádím, ale nejsi moje milenka. Nebo jsi ale, ne tak úplně." "Jo jasně, víš, co dělá milenka? Uspokojuje muže a ten jí zato dává dárky. Já nevím, kdo sem chodí každé úterý a čtvrtek, předstírá, že chodí hrát golf a kupuje mi vše co, si ani neřeknu, že chci." "Ale ty věci se ti líbí." "Jistě komu by se to nelíbilo." "Víš co? Necháme toho, jo? Co takhle kdyby, jsme se vrátily k tomu, co jsme dělali tak před hodinou." Řekne tím svým svůdným hlasem, u kterého ví, že vždy podlehnu. Dojde pomalu až ke mně, obejme mě svými pažemi a pošeptá mi těsně u ucha "Vždyť víš, že tě mám rád" "A já tě miluju" říkám si v duchu. Už to trvá půl roku, co jsem se do něj zamilovala. Jinak jsme spolu, dá se to tak říci, 8 měsíců. Vím, že je to špatné, že semnou podvádí holku, která ho miluje, ale já ho taky miluju a jediná šance, kdy s ním můžu být je, když jí podvádí. Je to tak komplikované. Mezitím co jsem tak nesmyslně přemýšlela, Tom mi jezdil pod košilkou rukou a hladil mi bříško a prsa. Bylo to tak příjemné. Zaklonila jsem hlavu a tím mi Tom mohl políbit na krk. Trochu jsem vzdychla, dobře věděl, že mě tuto rozpaluje. "Pojď, půjdem do postýlky" pošeptal mi do ucha a nepatrně se se dotkl ucha, tak aby mě ještě víc vyburcoval. Vzal mě do náruče a odnesl mě do mojí postele a položil mě, jako by se bál že se rozpadnu. Byla sem jako hadrová panenka, se kterou si může dělat, co si zamane. Sundal mi noční košilku co mi sám i koupil a hodil jí někam za hlavu, kde bylo poházené jeho oblečení. Hladil mě. Líbal mě. Jeho něžnost byla neuvěřitelná až by se nedalo říct, že je z něj někdy pořádné zvíře. Rozplývala jsem - se pod ním jako kdyby, bylo milion stupňů. "Netrap mě!" "To máš za to, před chvílí!" "Hele?!" "Nečerti se hned, Zlato!" chtěla jsem něco říct, ale Tom mě umlčel polibkem. Mezitím co se naše jazyky proplétaly, mi posunul nohy od sebe a dráždil mi jeho vztyčeným mužstvím. Přejížděl mi přes poštěváček a občas do mě jen malinko vniknul. Tím mě hrozně mučil, chtěla jsem ho mít už v sobě, ale on pořád ne a ne. "Prosím, Tome, už to ne…nevydržím." "Popros víc!" "Prosím, bože prosím, Tome, strč už ho do mě!" "Hmmm. Dobře!" zavrněl mi do ucha a konečně do mě vniknul s vzdechem od nás obou. Chvíli jsme takhle setrvali a pak se Tom ve mně začal pohybovat a já mu vyšla vstříc bokami. Houpali jsme se na vlnách vášně a chtíče a pak jsme společně vyvrcholili. "Seš skvělá." "Ty taky!" "Kolik je hodin?" podívala se na svoje krásné hodinky Rolex, od něho. "Půl šesté" moc dobře jsem věděla, proč se ptá. V tu dobu mu končil tzv. golf. "Už bych měl jet. Můžu se ještě vysprchovat?" přikývla jsem. Zvedl se z postele, posbíral si oblečení a odešel do koupelny. Já jsem se zvedla jen do sedu a pozorovala pokoj. V rohu u orchideje jsem zahlídla jeho šátek, tak jsem pro něj došla a položila ho na postel a znovu jsem pozorovala okolí. Podívala jsem se z okna kde, jsem měla výborný výhled na Eiffelovku, bylo léto, takže nebyla tma a slunce akorát bylo těsně u věže. Povzdechla jsem. Taková romantika. Ale jak jsem se vlastně dostala do Paříže a Tom Kaulitz do mé postele. V 19 letech jsem se odstěhovala do Německa do Berlína. Hledala jsem dobrou práci a taky byt. Sice jsem ji našla, ale nelíbilo se mi tam, proto sem hledala dál, až jednou jsem dostala nabídku, která se neodmítá. Nemohla jsem uvěřit, že mi nabídly práci ve Vogue v Paříži. Byla jsem šťastná jako blecha. Sice sem se musela stěhovat, ale ve smlouvě sem měla, i že dostanu byt, takže to bylo dobrý. Velký luxusní byt kde jsem měla 2 ložnice, šatnu, 2 koupelny a ještě ten byt byl patrový, takže sem byla jako ve snu. A ten nejkrásnější výhled. Dělala jsem redaktorku a za rok sem se dostala do pozice, na které jsem do teď, a to je šéfredaktor. To co bude v časopisu, je na mě, schvaluju články, fotky a myslím, že jsem v tom dobrá. Když sem si dost našetřila, tak jsem si koupila auto, protože ranní metro je hrozné. Mám černý Mercedes SL-R231.Můj méďa teda až po Tomovi. Toma sem poznala pomocí své práce. I když jsem šéfredaktor tak dělám i já články a jednou sem ho pozvala, teda já ne ale Mary-sekretářka, na rozhovor ohledně módy a tak vše okolo. Jak, jsem zjistila při rozhovoru, bydleli, on, bratr Bill a Ria jeho přítelkyně, tady v Paříži. A bydlí tady dodnes. Bill skládá písničky a občas jako skupina hrajou, Ria ta je modelka a někdy se sní, setkávám, když jsou dny módy nebo přehlídky. Tom hraje na kytaru, skládá a navrhuje kytary. Při našem rozhovoru mě Tom doslova hypnotizoval a flirtoval semnou. Nakonec jsme se dohodli, že jak bude článek hotový, sejdeme se na oběd a probereme to. Oběd byl a pak následovaly večeře, prodloužené večeře a nakonec jsem mu podlehla, vyspala jsem se s ním a hned ráno potom jsem si uvědomila, že sem zamilovaná. Ale když se probudil, řekl, že bychom spolu mohli spát ale nic jiného. Bylo mi z toho mizerně ale, uvědomila jsem si, že když souhlasím, můžu s ním být. Mezitím za tu dobu, mi koupil asi tisíc kusů oblečená a šperků, mobil když jeho vinou se mi rozbil a další věci. Vzpomínala jsem, jak to vlastně všechno začalo a až jsem na zádech ucítila zimu, vzpamatovala jsem se. Jak jsem zjistila Tom, který se šel vysprchovat tak byl, zamnou, objímal mě a hlavu měl položenou na mém rameni. Opřela jsem se o jeho hlavu a ruce jsem si s ním propletla. Chtěla jsem, aby tato chvíle nikdy neskončila. "Budu muset jít." zamumlal "Hmmm" povzdechla jsem. Zase. " Copak se děje?" "Nechci, abys odešel." "Ale, víš, že musím. Přijdu zase v úterý." "Hmm" chvíli mě pozoroval, pak si ke mně klekl a chytil mě za boky "Andrej, dohodli jsme se na pravidlech. A ty je porušuješ. Nechceš, aby na nás přece přišly nebo jo?" "Já nevím" pípla jsem tak aby to slyšel. "Nevíš? Spíme spolu a to je všechno, mám tě rád, ale tím to končí." Rychle se postavil a zvedl hlas. Píchlo mě u srdce. "Ty sis toho nevšiml, ale půl roku tě miluju!" Zakřičela jsem na něj a v tu chvíli jsem toho litovala. "Co-cože? To není, prav…" zasekl se, nejspíš si představoval celý ten půl rok. "Takže ty mě miluješ?" zeptal se, jako kdyby tomu nemohl uvěřit. "Ano, miluju." Chvíli nehnutě stál, pak se rychle oblékl a zmizel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
AndRea